Kryovulkanismus je zvláštní druh sopečné činnosti, při němž dochází k výronům chladné hmoty na povrch tělesa. Na rozdíl od vulkanismu spojeného s výstupem silikátové taveniny o teplotě stovek °C při kryovulkanizmu sopky je vyvrhována hmota při velice nízkých teplotách, ale i přes to je tento druh geologického procesu v mnohém podobný silikátovému vulkanismu známému ze Země.[1] Na Titanu se předpokládají sopky chrlící metan,[2] na Tritonu to jsou chrliče tekutého dusíku,[3] na Europě a Enceladu pravděpodobně směsice vody a ledu.[4] Přítomnost kryovulkanismu byla také navržena jako vysvětlení některých útvarů nacházejících se na povrchu trpasličí planety Ceres, kde tento proces pravděpodobně vytvořil nejenom světlé skvrny v kráteru Occator, ale také se podílel na vzniku Ahuna Mons, nejvyšší hory Cerery.[5][6]
Pro vznik kryovulkanismu je potřeba, aby uvnitř tělesa docházelo ke vzniku tepla, které je následně schopné roztavit či natavit ledovou krustu tělesa.